Krásný den všem!
Tak další den naší dámské dovolené je opět za námi. Tentokrát jsme si den obzvláště zpestřily a vyrazily na výlet do nedalekého městečka Tropea. Tak se pojďme společně podívat do tohoto úchvatného městečka, který jsme prošly křížem krážem!
Jelikož v Itálie zásadně nejezdí autobusová doprava, tak jsme si musely spoj do vedlejších měst najít samy. Máme poměrně štěstí, že se necelé dva kilometry od nás nachází vlakové nádraží Ricadi. Zde jsme nasedly na vlak, který nás odvezl o dvě zastávky dále do města Tropea.
Tropea je krásné historické město, které je oblíbené převážně kvůli velkému množství písečných pláží. Město plné krásných památek, energie a zmatek zdejších obyvatel. Tropea je také zvané pod názvem "červené peklo", neboť se pyšní největším vývozem pálivých papriček zvaných "peperoncino". Kromě historie zde naleznete i mnoho krásných a útulných restaurací, zmrzlináren a ukrytých uliček.
Jako první jsme navštívily jednu z nejznámějších památek celé Kalábrie: Chrám svaté Marie. Tu opravdu doporučuji, protože ten výhled na moře a slunnou Kalábrii za výšlap opravdu stojí. Doporučuji sebou však klobouk, hodně pití a nejlépe i vějíř (ten zde koupíte na každém rohu :-)).
Jinak co se týká dopravy a celkově cen v Itálii, tak je to zde hodně náročné. Doprava je zde mizerná, většina měst neposkytuje žádnou autobusovou dopravu, tudíž kam si nedojdete po svých, tam nejste :-). Můžete si zde objednat taxík, ale zdejší ceny jsou opravdu tragické - ceny se pohybují okolo 10 km za 30 euro. Když zde naleznete vlakové spoje, tak je to za hubičku. Lístek se zde pohybuje okolo 1,20 euro, což je krásná cena. A za sebe doporučuji se ujistit, že váš hotel se nachází někde okolo vlakových spojů. Ohledně zdejších cen je to zde celkem v pořádku, není to nic hrozného. Jediné co je zde hodně drahé tak je klasická voda v pet lahvy, která se většinou pohybuje okolo 30 korun za l,5 litrovou flašku. Tím se dostávám k snad jediné věci, která mě u Italů doslova irituje a to je jejich spotřeba plastu. Všechno se zde balí do plastových obalů, všichni si kupují plastové láhve a recyklace je zde sprosté slovo. Dokonce ani v restauraci nedostanete vodu ve skle, ale v plastu.
Jinak je zde všechno super, ale hodnotím to jako člověk, který miluje italskou atmosféru. Chápu, že pro někoho je tato země velice náročná :-)
Mockrát vám děkuji za přečtení dalšího dílu z mé série dámské jízdy v Itálii. Doufám, že se vám bude líbit stejně jako ty předchozí. Mějte se krásně!
S láskou, Emma
