instagram
Používá technologii služby Blogger.
  • Home
  • Daily
  • Anorexia
  • Travel
  • Coffee
  • Health food
  • About me

Život s Emmou

 Krásný den všem! 

Tak po opravdu dlouhé době nový článek. Jak si užíváte poslední hezké dny? Já aktuálně prožívám trochu složitější období mojí léčby a neměla jsem tak moc chuť se zde přetvařovat, že je vše v pořádku. Doufám, že se nebudete zlobit, ale opravdu se svému tělu snažím naslouchat, takže jsem si dala pauzu od všech sociálních sítí. Myslím, že mi to velmi prospělo - opět jsem nabrala síly a hlavně nějakou tu motivaci, takže se máte na co těšit. 


Každopádně dneska jsme si po dlouhé době udělaly se sestrou den jen pro sebe. Musím vám říct, že takto hezký a pohodový den jsem potřebovala jako sůl. Ráno jsme nastartovaly velmi pomalu - vstávaly po osmé hodině, udělaly si dobrou snídani a v klidu se připravily na celý den. Po obědě jsem se vypravily do města, protože jsem ségru chtěla vzít do své oblíbené kavárny Etapa, kterou jsem poměrně dlouho nenavštívila! Tak se pojďme podívat na naše odpoledne v centru Karlína! 


Kavárna Etapa se nachází v centru Karlína, a jestli rádi navštěvujete nové podniky, tak určitě víte, že právě Karlín je známý svým množstvím zajímavých kaváren a bister. Tudíž je opravdu velmi těžké přijít s něčím originálním kam se zákaznicí budou rádi vracet. A přesně tohle se podniku Etapa podařilo. Myslím, že Etapu nemusím nikomu moc dlouho představovat, protože to je podnik, který musí znát a navštívit každý. Takže, jestli jste zde ještě nebyli na jejich slavnou snídani nebo banánový chlebíček, tak to velmi rychle napravte! 

Jak už jsem říkala Etapa je známá především pro svůj výborný banánový chlebíček, na který chodí opravdu každý (včetně nás 😂). My jsme dnes zvolily něco nového - "mrkváč" a můžu vám říct, že byl snad ještě lepší než Banana bread. Já jsem si dala klasicky Batch brew, které bylo úplně čerstvé, takže naprostá bomba. Kája si objednala domácí ledový čaj s tymiánem. 





Jinak jedna z věcí proč se sem ráda vracím je obsluha. Jsou zde neskutečně milý, usměvavý a vždy pozitivně naladěný! A to beru jako neuvěřitelné plus. 

Přikládám sem odkazy na stránky tohoto podniku, kde se dozvíte více informací a aktuální nabídku: 
Webové stránky Etapy: https://www.etapa.cz
Instagram: https://www.instagram.com/etapa_pgfoodies/
Facebook: https://www.facebook.com/etapa.karlin/


Tak to by bylo pro dnešní opravdu krátký článek všechno! Chtěla jsem vám jen představit kavárnu Etapa, která je na mém listu: TOP 10. Nafotila jsem jen pár fotek, protože jsem si tento den chtěla užít v přítomném okamžiku. Doufám, že se máte dobře a užíváte si posledních dnů sluníčka. 
Děkuji vám za přečtení a já se budu těšit u dalšího článku, který bude trochu delší. Mějte se krásně!
S láskou, 
Emma.



září 20, 2020 No Comments

 Krásný den všem!

Tak už je to "konečně" tady - první školní den roku 2020/2021! Kdo se těšil? Já osobně docela ano, protože už potřebuji znovu najet na běžný životní režim. Možná to zní divně, ale jsem ráda, že se teď začne opět něco dít. Jak to máte vy? 


Nicméně dnes byl první den školy a i přesto, že máme ve třídě celkem fajn lidi, tak jsem se bála. Celou noc jsem nemohla usnout a to z jednoho jediného důvodu - bála jsem se, co na mě ostatní lidi řeknou. Budou na mě koukat? Mluvit o mě? Nebo mě dokonce pomlouvat? Víte je to hodně zvláštní pocit, protože když jsem nastupovala na střední školu, tak jsem byla "normální" holčina, která už sice měla "nezdravé" myšlení, ale i přes to bylo moje tělo zdravé. Do školy jsem nastupovala se strachem, protože jsem si připadala tlustá a sama sobě jsem se nelíbila. Tento pocit se se mnou táhl celý školní rok a i přes to, že jsem "zhubla" skoro patnáct kilo, tak jsem nebyla spokojená. Neustále jsem si stěžovala a doprošovala jsem se uznání ostatních. Chtěla jsem jen jedno - být krásná a to znamenalo být "hubená". Slovo hubená musím dát do uvozovek, protože za krásné jsem považovala jen kostnaté tělo... Díky tomu, že jsem se honila za dokonalostí mi byla diagnostikovaná mentální anorexie. 

No... tak dnes jsem šla poprvé po půl roce do školy. Myslíte, že jsem do školy vstupovala jako seběvědomá holka, která je pyšná na to jak vypadá, nebo jsem se do školy vkrádala po špičkách, aby si mě nikdo nevšimnul? Mým úmyslem bylo vstoupit do nového školního roku s posíleným sebevědomím, ale jakmile jsem vstoupila do dveří naší školy, všechny moje představy se vypařily. Stoupala jsem po schodech a v duchu prosila, ať si mě nikdo nevšimne. Dostavil se opět ten starý pocit, pocit nedokonalosti. Zašla jsem na dámské záchody, umyla si ruce a čekala. Na co jsem čekala? Doufala jsem, že se seberu a zase vyjdu jako Emma, která se má ráda. Nešlo to... Vyšla jsem z kabinky k umyvadlu a podívala jsem se do zrcadla. A na něco jsem si vzpomněla... Vzpomněla jsem si na knihu "Kráva, která plakala" od buddhistického mnicha Ajahn Brahma: Když autor ráno vstal, dlouze se na sebe usmíval do zrcadla. Zdá se vám to jako jednoduchý úkol? Chyba lávky... Po ránu nevypadáme nejlépe a často se při prvním pohledu do zrcadla lekneme jak vypadáme. A tak se na sebe každý den začal smát. Prostě si stoupl před zrcadlo, vzal si dva prsty a roztáhl své ústa v široký úsměv. Úsměv byl tak široký, že se začal opravdu od srdce smát. Připadal si legrační a tak se smál sám sobě. A tak jsem si i já stoupla před to obrovské školní zrcadlo, kde si slečny o přestávkách fotí jak vypadají, vzala dva prsty a roztáhla si svá ústa ve velký "klaunský" úsměv. Co se stalo? Opravdu jsem se začala smát! Najednou jsem nevnímala nic jiného, než sebe a svůj smějící se obraz v zrcadle. Byly jsme jen my dvě - smějící se slečny. Z této jedinečné chvilky mě vyrušila moje spolužačka, která šla na toaletu (myslím, že od této chvíle si myslí, že jsem opravdu blázen). A pak jsem si vzala tašku, upravila si vlasy a vyšla směrem do třídy s posíleným seběvědomím a hlavně rozesmátá. Vešla jsem do třidy a bylo mi fajn. Byla jsem to já! Vím, že to pro někoho může znít nepochopitelně, protože se tak cítí třeba celý život. Pro mě je to ale něco nového, silného, neskutečného. Najednou jsem cítila, že nemusím nikomu dokazovat jak moc jsem dobrá. Prostě jsem si uvědomila, že jsem krásná a konečně i seběvědomá holka, která chce jen žít svůj život! Nemusím se přeci zaobírat myšlenkami, co si o mě myslí ostatní nebo jo? Vždyť mi může být jedno, jestli se budu líbit té partě kluků, která stojí na chodbě! Proč vlastně soudí ostaní? Možná mají sami problém a pošklebováním si posilují vlastní sebevědomí. Kašlu na to, věřím sama sobě, nebudu se snažit o jejich uznání. Jsem teď sama se sebou spokojená (v rámci možnosti). Myslím, že jsem ušla kus cesty a jsem hrdá, že jsem své problémy zvládla a jdu dál. 

Jinak všem doporučuji již zmíněnou knihu od buddhistického autora Ajahmana Brahama "Kráva, která plakala". Kniha mě chytla za srdce a opravdu jsem si z ní něco konkrétního pro svůj život vzala (viz. dnešní situace na toaletách). Zde je odkaz, aby jste si mohli přečíst o knize více: (https://www.databazeknih.cz/knihy/krava-ktera-plakala-a-jine-buddhisticke-pribehy-o-stesti-66527). 

Celý den jsem si opravdu užila. S kamarádkami jsme si zašly na výbornou snídani do mého milovaného podniku Smetana Q. Daly jsme si můj oblíbený avo toust, míchaná vajíčka, vejce Benedikt se slaninou a avokádový toust s hummusem. Jako vždy naprostá bomba! 



Jelikož nebylo moc hezké počasí (které HODNĚ ovlivňuje mojí náladu 😂), tak jsem si řekla, že si udělám hezký den a nenechám si ho ničím zkazit. Proto jsem si dnes koupila v oblíbeném květinářství "Kytky od Pepy" krásnou kytku do pokoje. Je to jen taková maličkost, ale díky ní jsem se celý den usmívala! 


Jaký byl váš první školní den? Cítíte se sebevědomě nebo svoje "já" teprve hledáte? Stala se vám někdy podobná věc jako mě na toaletách? Už jste někdy byli ve Smetana Q? 

Já vám moc děkuji za přečtení tohoto článku a budu moc ráda, když se podělíte o vaše pocity z prvního školního dne a třeba čeho se v letošním školním roce bojíte. Doufám, že se vám dnešní příspěvek líbil a já se budu těšit u toho dalšího! Mějte se krásně.

S láskou, Emma.



září 01, 2020 No Comments

 Krásný den všem!

Tak jak se všichni máte? Jak si užíváte poslední prázdninové dny? Já jsem dnes objevila nový podnik přímo v centru Prahy a zamilovala jsem se hned na první pohled. Tak se pojďme podívat na celý můj den strávený s holkama! 


Dneska jsme si udělaly krásné dopoledne s mojí mladší sestrou, se kterou netrávím tolik času. Proto jsem byla velmi ráda, že si můžeme užít hezký dopoledne. Rozhodly jsme se, že si zajdeme na dobrý oběd a kam jinám než do Wokina na rýžové nudle. Jestli mě sledujete už delší dobu tak víte, že Wokin naprosto miluji, takže dnešní volba byla jasná! 

Vždy si nechávám namíchat to samé - rýžové nudle s tofu, cherry rajčátky, brokolicí (moje nejoblíbenější zelenina), teriyaki omáčkou a nesmí chybět dvojitá dávka jarní cibulky a koriandru. Koriandr naprosto miluju a můžu ho jíst úplně ve všem! 

Potom jsme zašly do Julinčiného oblíbeného hračkářství Hamleys. O cukrové vatě Julinka mluvila celé ráno, takže hned jak jsme vkročily do hračkářství, tak utíkala přímo směr stánek s velkým růžovým nápisem: CUKROVÁ VATA. 

Po obědě a návštěvě hračkářství se k nám přidala i moje mamka. Obě jsme měly velkou chuť na kávu a něco dobrého, takže jsem jí chtěla pozvat do mojí oblíbený kavárny EMA espresso bar (https://bookandemma.blogspot.com/2020/07/june-6.html). Cestou k "Emě" jsme narazily na nový podnik s názvem: Kavárna Hlína, která se nachází v Kampusu Hybernská. V tomto prostoru jsem byla poprvé, ale hned při příchodu jsem se do tohoto místa zamilovala. Tento "kampus" je něco podobného jako Holešovský Vnitroblok (který je mimochodem mojí srdcovkou) - pohodová atmosféra s výbornou kávou a pochutinami. Kampus Hybernská je univerzitní místo kde se pravidelně pořádají přednášky, galerie, veletrhy, koncerty a v podstatě všechno co máte rádi! 




Posedět si můžete v poklidné kavárně nebo vyjít na okouzlující venkovní zahrádku! 





Najdete zde i dětský koutek, který je moc hezky zařízený! 

A co jsme si daly dobrého? Já si samozřejmě dala mojí nejoblíbenější filtrovanou kávu, která mamce zachutnala natolik, že jsem musela dojít pro druhou. Mamka si objednala krásnou bagetu s parmskou šunkou a mrkvový dortík. Když jsem viděla, že mají zmrzliny, tak bylo jasné, že musím zkusit jejich mangový sorbet. Byl naprosto výborný - akorát sladký. Mrkvový dort s tvarohovým krémem byl taky skvělý - jemný, nepřeslazený a lehoučký. Celkově nám bylo moc příjemně. Panuje zde pohoda a hrozné ticho. Můžeme jen doporučit a určitě tady nejsme naposledy! 

Odkaz na stránky tohoto klidného podniku v centru Prahy:

Webové stránky Kampusu Hybernská: http://www.kampushybernska.cz

Kavárna Hlína: http://www.kampushybernska.cz/projekty/kavarna-hlina/ a http://www.kampushybernska.cz/kavarna/

Instagramový účet: https://www.instagram.com/kampus.hybernska/





Tak to by bylo pro dnešní článek všechno. Byl takový kratší, ale budu doufat, že se vám zalíbil a do kavárny Hlína zajdete. Já jsem si dnešek opět užila a doufám, že vy si užíváte stejně! Jak prožíváte poslední dny prázdnin? Navštívily jste někdy universitný Kampus Hybernská? 

Já vám moc děkuji za přečtení tohoto článku a budu se těšit u dalšího. Budu ráda, když se podělíte o vaše tipy na oblíbené podniky. Mějte se krásně a užívejte posledních dnů volna. 
S láskou, Emma.


srpna 27, 2020 No Comments

 Krásný den všem! 

Dneska jsem si pro vás připravila takový menší článek, který jsem se snažila shrnout mojí celou cestu anorexie a jak jsem se k ní vlastně dostala. Doufám, že se vám článek bude líbit a budu moc ráda, když mi napíšete váše zkušenosti nebo jen názor na mentální anorexie. Tak jdeme na to! 


Začalo to nevinně...Někdy v roce 2016 (bylo mi myslím čerstvě patnáct) se mi život otočil o 180 stupňů. Začala jsem se hnát za “dokonalostí”, která ovšem sotva existuje. 

Byl konec školního roku a já jsem byla celá natěšená na prázdniny. Moje nadšení mi překazil “kamarád” (myslím, že sám měl problém s hubnutím a nejspíš trpěl anorexií), který mi naprosto klidně řekl: “ty máš tak tlustá stehna, že je ani neobejmeš.” Dotklo se mě to, a pamatuji si, že jsem probrečela celý den. 

Od tohoto okamžiku jsem měla jediný cíl - ZHUBNOUT! Začala jsem se zajímat o “zdravou stravu” a uvažovat o možnosti věnovat se v budoucnu profesi nutriční poradkyně. Stal se ze mě vegetarián jak z etických důvodů, tak i proto, že mi maso nikdy zvlášť nechutnalo. Začala jsem hubnout, ale zdravou a pomalou cestou, což mi absolutně vyhovovalo. 


Zlom nastal, když jsem navštívila nutriční poradkyni. Dovedl mě k ní táta, který se bál, že jako vegetarián nedostávám ve své věku všechny potřebné živiny. Během návštěvy jsem se dozvěděla, že mám nedostatek energie ze stravy a bylo mi doporučeno pracovat s kalorickýma tabulkami a počítat si tak denní příjem energie. Od toho dne se z mojí hlavy stala přenosná kalkulačka. 


Při první návštěvě paní terapeutky jsem měla 62 kg (se kterými jsem byla spokojená) a nikdy by mě nenapadlo, že o rok později budu mít o 25 kilo méně. Dostala jsem se do kalorického kolotoče. Jídlo jsem začala vnímat jako nebezpečné kalorie, které nepotřebuji. Stále jsem snižovala svůj denní příjem jídla, abych nepřekročila svůj denní limit 500 kcal. Řešila jsem stále jen jídlo a co budu jíst. Denně jsem cvičila dvě hodiny tvrdého kardia na spalování tuků, musela jsem nachodit 10 000 kroků, byla jsem ráda, když jsem na hodinu usnula. Moje tělo začalo stále více a více strádat! Začala jsem být nepříjemná, odháněla jsem všechny své kamarády a nakonec i své nejbližší z rodiny. 


Moje zdraví se začalo zhoršovat. Menstruaci jsem ztratila hned, začaly mi padat vlasy a na těle mi najednou začaly vyrůstat drobné chloupky. Stala jsem se závislou na váze, která ukazovala na stupnici stále menší hodnoty. A tak jsem se postupně dostala na svou doufám nejnižší váhu 46,7 kg při výšce 178 cm. Moje síly byly u konce, každý den jsem vstávala s myšlenkami jak zhubnout, trestala jsem se za každé deko, které mi váha ukázala. Začala jsem svoje tělo nenávidět a pravidelně jsem ho trestala… 


Zlom přišel při nakupování. Potřebovala jsem novou podprsenku, kterou jsem si odmítala zkoušet, protože jsem se nechtěla před mamkou svlékat (připadala jsem si moc tlustá !!!). Nakonec jsem jí vyzkoušela a moje mamka utrpěla šok! Odešla s brekem z kabinky a já nechápala co se jí stalo. Následovaly návštěvy různých psychologů a psychiatrů, ale anorexie nade mnou měla stále navrch. Nevěřila jsem, že mám nějaký problém, jídlo odmítala a když mi ho nutili, byla jsem schopná s ním praštit o zem…


A pak přišlo prozření, které mi zachránilo život. Viděla jsem se najednou v zrcadle novýma očima a zděsila jsem se co vidím - unavenou holku s šedou pletí, s kruhy pod očima, propadlými tvářemi a hrudníkem, s hladovou mezerou mezi hubenými stehny. 

Nebyla jsem to já… Nebyla to ta energická Emma, která se každý den smála a užívala si života… Stála tam kostra bez energie a jakéhokoliv sebevědomí. A tak jsem se rozhodla, že to změním a světe div se, ono to funguje! 


Začátky byly opravdu těžké - měla jsem silné úzkosti, jídlo jsem házela na zem, schovávala ho a chovala jsem se dost agresivně. V hlavě jsem si nastavila větu, kterou si opakuji u každého jídla - "jsem krásná jaká jsem, přijímám se jaká jsem, jsem dokonalá a mám velké srdce". Tyto slova mi pomáhají s každým soustem. Uvědomila jsem si, že jídlo je radost a příjem energie, kterou moje tělo potřebuje! Nyní jsem v tzv. fázi “recovery”. Mám dny kdy se nesnáším, ale pomáhá mi rodina, abych ve své cestě zpět pokračovala. Moje léčba je a ještě bude dlouhá, ale jsem vděčná, že mám svůj cíl, za který každý den bojuji. Chci svůj boj vyhrát a naučit se jíst intuitivně a bez výčitek. Chci se naučit svoje tělo milovat a ctít. Každý den na sobě pracuji a vím, že jednou vstanu a snídani si zase vychutnám s radostí a bez výčitek.


Je mi ctí, že se můžu stát součástí projektu v centru Anabell, který celý můj příběh sdílel na svém Facebooku. Přiložím vám odkaz a budu moc ráda, když se podíváte a prostudujete jejich práci. Najdete zde mnoho inspirativních příběhů věnovaný pacientům s poruchou příjmu potravy! 
Odkaz: https://www.facebook.com/centrum.anabell/posts/10157721805508931?__tn__=K-R
 Děkuji vám za vaší dosavadní podporu! Budu se těšit u dalšího článku a mějte se krásně. 
S láskou, Emma. 


srpna 25, 2020 No Comments

 Krásný den všem!

Tak dnes jsme si s hokami udělaly krásné a pomalé ráno. Zašly jsme si na výbornou snídani do naší oblíbené kavárny Gabi Café, která se nachází v Říčanech. Po vydatné snídani jsme zašly na farmářské trhy a nakoupily čerstvou zeleninku. Tak se pojďme podívat jak jsme začaly krásný víkend!


Celý den jsme nastartovaly v naší oblíbené kavárně Gabi Café, do které chodíme už opravdu dlouho. Tato kavárna je neuvěřitelně útulná a vhodná pro poklidné odpoledne s výbornou kávou a knížkou. Nicméně, pro tento podnik je typický královský soboní brunch, na který jsme dnes vyrazily i my. Takže jsme si daly můj milovaný žitný chléb avokádem a zastřeným vejcem, francouzské tousty s ovocným přelivem a jejich výbornou filtrovanou kávu (columbia). Bylo to výborné a my jsme tak mohly nastartovat perfektní ráno.




Jinak kavárna Gabi Café je taková naše rodinná srdcovka a navštěvujeme jí už mnoho let. Panuje zde útulná atmosféra a obsluha je moc milá! Podávají výbornou kávu a zákusky ve "zdravější" verzi. Na výběr mají i bezlaktózové a rostliné mléko (mandlové, sojové a ovesné). Pochutná si tu opravdu každý, protože kavárna nabízí i mnoho veganských, bezlepkových a low carb zákusků. Opravdu podnik Gabi Cafe jen doporučuji navštívit, protože opravdu stojí za to!

Přikládám zde odkaz na oficiální stránky a sociální sítě Gabi Café: 

Webové stránky: http://gabicafe.cz

Instagram kde se dozvíte aktuální nabídku: https://www.instagram.com/kavarnagabicafe/

Facebook: https://www.facebook.com/GabiCafeRicany/?fref=ts



Po vydatné snídani jsme se po opravdu dlouhé době vydaly na farmářské trhy. A mohu vám říct, že se znovu aktualizovala moje závislost na přátelskou atmosféru, která na trhu panuje. Nakoupily jsme si mnoho čerstvé zeleninky a ovce (květák, mrkev, okůrky, naše nejmilovanější brambory, letňáče), křupavé kváskové chleby, sazeničky mého milovaného koriandru a bazalky a čerstvou kytičku na stůl. Dokonce jsme zde objevily rodinnou pekárnu Paleo pekárna se zdravějšími zákusky a domu si odnesly jejich perník s kokosem (to bude taková moje menší výzva 😌). 

Odkaz na stránky rodinné pekárny Paleo pekárna: 

Webové stránky: https://www.paleopekarnakostelec.cz

Instagram: https://www.instagram.com/paleopekarna/

Jinak farmářské trhy v Říčanech můžeme taky moc doporučit. Stále raději jezdíme na trhy do Čelakovic, ale i tyto byly moc fajn. Najdete zde úplně všechno a ceny jsou příjemné! 






Tak to by bylo všechno z dnešního pohodového rána. Moc jsme si ho užily a zároveň se domluvily, že na brunche musíme chodit častěji! Příště by jsme chtěly zajít do kavárny CAFEIN ve Vinohradech, takže se máte na co těšit (já už se totiž nemohu dočkat 😂).

Jak jste si sobotu užili vy? Chodíte rádi na dobré snídaně? Jestli ano, jaká je vaše oblíbená? Máte raději slanou nebo sladkou snídani? Jaký podnik by jste mi doporučili na příští brunch?

Doufám, že si užíváte poslední prázdinové dny tak jako my. Já vám moc děkuji za přečtení a budu moc ráda, když mi napíšete nějaký hezký komentář s názorem na podnik Gabi Café. Mějte se krásně a dávejte na sebe pozor. 

S láskou, Emma. 




srpna 22, 2020 2 Comments

 Krásný den všem!

Tak letošní školní rok už se opravdu blíží. Mám pocit, že to hrozně rychlo uteklo. Taky se vám to zdá? Každopádně jsem si letošní "koronavirové" prazdniny moc užila s lidmi, které mám ráda. Před rokem by mně nenapadlo, že mým hlavním tématem letošních prázdnin bude: mentální anorexie. I přes strach z jídla a uzavřenost (právě kvůli anorexii) se snažím si každý den maximálně užít! Dnešek jsem opět po dlouhé době strávila s mojí nejlepší kamarádkou Kačkou a moc jsme si to užily. Tak se pojďme podívat co jsme celé odpoledne dělaly!


Celý náš holčičí den jsme zahájily v mojí nejoblíbenější kavárně EMA espresso bar, o které mám i samostatný článek (odkaz na tento článek: http://bookandemma.blogspot.com/2020/07/june-6.html). Já jsem si dala svojí klasiku - ledový batch brew. Kačka je spíše na slabší kávu a miluje klasické latté, takže volba byla jasná! Káva byla jako vždy výborná a nemohu si odpustit doporučení tohoto podniku - utulný prostor, který je ideální na pracovní schůzky, ale i pohodové posezení s přáteli. Jediná nevýhoda této kavárny je, že je stále přeplněna lidmi 😂.

 

Naše cesty pokračovaly klasicky po nákupech, ale abych vám řekla pravdu, tak jsme na to neměly vůbec náladu. Do každého obchodu jsme vlezly, prošly nové kolekce, ale po minutě jsme musely vyjít, protože nás to jednoduše nebavilo. Takže jsme se rozhodly, že se půjdeme raději projít směr Václavské náměstí a cestou se stavíme na zmrzlinu. 

Dneska jsme zašly do nově otevřeného podniku Grom, který se nachází na Václavském náměstí hned při výlezu z metra Muzeum. Jendá se o italskou zmrzlinárnu, která svoje produkty vytvaří podle italských tradic - z kvalitního mléka, třtinového cukru a vajec z volného výběhu. Co víc si přát? Koupit si zde můžete i jejich italské sušenky, pomazánky a džemy. Dokonce si můžete zmrzlinu zakoupit i domu v luxusním obalu. Na výběr mají několik druhů zmrzlin - smetanové, ale i výborné sorbety. My jsme si daly naší nejoblíbenější klasiku, kterou ochutnáváme všude - mango a malinu s čokoládou. Jinak co se týče prostředí, tak je moc příjemné a útulné. Ještě musím vyzdvihnout obsluhu, která je neskutečně milá a ochotná. A myslím, že mluvím za obě - tuto zmrzlinárnu můžeme jen doporučit a určitě tu nejsme naposledy! 

Odkaz na tento podnik: https://www.grom.it/cz/

Odkaz na sociální sítě gelaterie GROM: https://www.instagram.com/gromgelato_cz/




Tak to by bylo z dnešního dne úplně všechno. Moc jsem si ho užila s člověkem, který je mi neskutečně blízký a jsem za něj moc vděčná! Objevily jsme krásný nový podnik (kde jsme určitě nebyly naposledy 😂) a neskutečně se spolu nasmály. 


Jak si užíváte poslední prázdninové dny vy? Už jste navštívily italskou zmrzlinárnu GROM a co na ní říkáte? Jaká je vaše nejoblíbenější zmrzlina? 

Já vám moc děkuji za přečtení tohoto článku a budu moc ráda, když mi napíšete komentář a stanete se mým pravidelným čtenářem. Mějte se krásně a budu se těšit u dalšího článku. 

S láskou, Emma. 


srpna 20, 2020 2 Comments
Newer Posts
Older Posts

About me


Ahoj a vítám tě na mém profilu!
Jmenuji se Emma, miluji dobrou kávu a tak se často poflakuji po městech a hledám nové kavárny v utulném prostředí. Už druhým rokem trpím mentální anorexií a velmi ráda bych vám zde přidávála příspěvky, které se týkají mé léčby.
Snažím se žít život naplno s úsměvem na tváři, protože to je to nejdůležitější! Ráda lidem předávám pozitivní energii a zastávám názor, že s úsměvem na tváři jde všechno lépe.
Doufám, že se vám na mém blogu bude líbit a třeba vás motivuje nebo vám pomůže v nějaké těžké situaci.
Pamatujte, že žijeme jen jednou, a proto žijme na plno a važme si všeho co nám vesmír přitáhne.
S láskou,
Emma

Staň se mým čtenářem!

Follow Us

recent posts

Blog Archive

  • prosince (1)
  • října (1)
  • srpna (1)
  • července (3)
  • ledna (1)
  • prosince (1)
  • listopadu (2)
  • října (2)
  • září (2)
  • srpna (8)
  • července (14)
  • června (1)
  • května (2)
  • dubna (2)
  • března (6)
  • února (5)
  • června (1)
  • července (1)

Život s Emmou


Created with by ThemeXpose | Distributed By Gooyaabi Templates